4. Ochrana před letním přehříváním
Jak přijde horké léto, jsou okna tak trochu k zlosti. Množství Sluneční energie, které jimi projde, je oprávněným důvodem ke starostem, jak s přebytečným teplem naložit.
Běžná zasklení mají pokovy optimálně laděné tak, aby propouštěly co nejvíce denního světla i sluneční energie (kvůli solárním ziskům v zimě). Toto je v letních horkých slunečných dnech problém, který lze odstranit pouze dvěma způsoby.
Buď použitím vhodné protisluneční skloviny nebo ještě lépe pomocí vnější stínící techniky, ale již s větší náročnosti na její údržbu (vítr, déšť, kroupy, prach...).
I když je vnější stínění z hlediska ochrany proti slunci účinnější, začněme protislunečními skly, neboť mají své nesporné přednosti především z hlediska nulové údržby a podstatně nižší ceny.
Dříve používané protisluneční sklo bývalo pouze tmavé nebo nějak barevně tónované, čímž částečně zabraňovalo prostupu světla i slunečního tepla do interiéru, ale současně se zasklení velmi zahřívalo a pak sálalo dovnitř izolačního skla (i do interiéru) spoustu tepla.
Dnešní protisluneční skla mají pokovy laděné tak, aby propouštěly co nejvíce denního světla, a současně odrážely blízké infračervené záření od Slunce.
Protisluneční efekt je docílen vhodnou tloušťkou stříbra (jedná se o vrstvu tlustou jen několik nanometrů) kdy lze ladit, kolik tepla a světla ještě sklo propustí a kolik odrazí. Např. sklo určené na Západ nebo Jihozápad nebo do střešních konstrukcí má stříbra výrazně více tedy více tepla odráží, protože Sluneční paprsky na něj dopadají kolmo. Je také i trochu tmavší, než sklo určené na Jih, kde paprsky na sklo dopadají pod ostrým uhlem a není proto třeba tolik světla a tepla odrážet pokovem. Na severní strany pak patří čirá skla bez protislunečního pokovu
Ještě účinnější ochranu před Sluncem a hlavně s možností využití i Solárních zisků v zimě prostým odtažením stínící clony, zajišťuje venkovní stínění.
Dnes už existuje takové množství různorodé stínící techniky, že by mohlo být napsáno mnoho článků pouze na toto téma. Proto jen facit:
Venkovní stínění je a bude vždy dražší než protisluneční sklo. Současně s tím je náchylné na UV světlo, vítr, pyly, prach a drobný hmyz - tedy vlivy, které logicky zkracují jeho životnost. Při zatažení zabraňují nejen dopadu slunečního tepla na sklo, ale současně blokují i prostup denního světla -tedy nezřídka je nutné v interiérech svítit elektrickým světlem i když je venku jasný den.
Ale na druhé straně na rozdíl od protislunečního skla, všechny druhy stínící techniky (kromě slunolamů) splňují základní úkol, tedy, že zabraňují Slunečním paprskům, aby dopadaly na sklo, když si to nepřejeme a současně umožňují ohřev interiéru v zimě, kdy si to naopak přejeme.
Předchozí díl: Okna jako zdroj tepla Příští díl: Akustický útlum oken